Katka 
Přestože měla podnikatelka dvoustupňové ověřování při platbách nad tři tisíce eur, z účtu jí zmizelo sedm tisíc.
Internetoví podvodníci jsou stále vynalézavější a sofistikovanější. Nejnovější případ ukazuje, že o své peníze v bance můžete přijít, i když dodržujete všechna bezpečnostní opatření.
Ingrid Schlanková vede se svou dcerou Miriam v Bratislavě rehabilitační centrum. Koncem května se rozhodla zaplatit jednu fakturu prostřednictvím mobilní aplikace Tatra banky. Šlo o stálého dodavatele, jehož platba se pravidelně opakuje.
„Dne 26. 5. přibližně kolem oběda jsem si otevřela mobilní aplikaci k účtu firmy Ambio, kterou provozujeme spolu s mojí dcerou. K přihlášení jsem použila čtyřmístný PIN kód. Chtěla jsem uhradit nezaplacenou fakturu jednomu z našich dodavatelů. Nejprve se mi to nedařilo a dvakrát mě vyhodilo z aplikace. Až na třetí pokus jsem se konečně dostala do našeho mobilního bankingu,“ začala popisovat případ Ingrid Schlanková.
Poté, co se jí potřetí podařilo přihlásit do aplikace, zadala opakující se platbu ve výši necelých sto eur. Jelikož šlo o stálého dodavatele, tak změnila jen variabilní symbol. Tato transakce se však navzdory potvrzení nezrealizovala a aplikace přestala fungovat.
Myslela si, že její banka má možná nějaké technické problémy, a tak to nechala později. Do půl hodiny obdržela notifikaci z banky o zrealizování platby. Když na ni klikla, tak nevěřila vlastním očím.
„Když jsem se znovu přihlásila do mobilního bankingu, tak jsem zjistila, že z našeho firemního účtu Ambio odešlo sedm tisíc eur. Okamžitě jsem kontaktovala našeho firemního bankéře, ale nemohla jsem se mu dovolat. Tak jsem zavolala na klientské centrum, kde jsem tuto platbu reklamovala a požádala jsem o její stornování a vrácení peněz zpět,“ pokračuje ve vyprávění Schlanková.
Její noční můra však pokračovala dál. Asi za hodinu jí zavolal na mobil muž, který měl výrazný ruský přízvuk. Neznámý na druhém konci telefonu radil Schlankové, aby udělala převod jedno euro mezi svými účty v Tatra bance – aby zjistila, zda má zablokované účty. Na její otázky, kdo je a proč jí vlastně volá, vůbec nereagoval, jen několikrát zopakoval, aby si převedla jedno euro mezi svými účty. Na neznámého cizince nereagovala, složila mu telefon a odinstalovala si mobilní aplikaci.
Zablokované účty
Po návratu domů z práce kolem 17. hodiny si Schlanková znovu nainstalovala mobilní aplikaci Tatra banky a přihlásila se do ní. Následně zjistila, že z jejího dalšího firemního účtu společnosti Ambio plus jí odešlo jedno euro na její soukromý účet. Znovu zavolala na klientské centrum a z obavy o další své peníze si nechala zablokovat všechny účty v Tatra bance, u kterých byla disponentkou.
„Vůbec jsem nechápala, jak se mohlo něco takového stát. Dělala jsem účetnictví v minulosti i pro jiné firmy, čili jsem zacházela is cizími penězi. Proto vím, že bezpečnost je důležitá, tak jsem vždy k tomu i přistupovala. Nikdy jsem nedělala žádné podezřelé platby a do mobilního bankingu jsem vždycky vstupovala jen přes můj telefon. Navíc Tatra banka má při platbách nad tři tisíce eur dvoustupňové ověřování, které jsem v tomto případě nezadávala,“ vysvětluje poškozená podnikatelka.
Schlanková podala reklamaci a žádost o vrácení peněz. Kromě toho po tomto incidentu převedla většinu peněz ze svých účtů v Tatra bance do jiného peněžního domu. Zároveň zjistila, že sedm tisíc eur přešlo na účet Rudolfa Nosáľa, který má účet v Raiffeisen bance. Peníze se tam však dlouho neohřály. Někdo je vybral nebo poslal dál.
Bankovní tajemství
Tatra banka se k tomuto konkrétnímu případu odmítla vyjádřit s odvoláním na bankovní tajemství.
„Obecně můžeme doporučit klientům, aby v případě podezření na podvodné jednání nebo jakékoli zneužití údajů kontaktovali kontaktní centrum DIALOG Live, popsali pracovníkům banky vzniklou situaci a iniciovali příslušná opatření k zabránění vzniku škody nebo zamezení další škody,“ uvádí mluvčí Tatra banky Simona Miklošovičová.
Podle ní má klient také právo podat podnět, respektive reklamovat dané transakce. Jako jeden z prvních kroků při podezření na podvodné jednání také doporučuje kontaktovat orgány činné v trestním řízení.
Miklošovičová tvrdí, že v rámci Slovenské republiky a celkově i Evropského hospodářského prostoru je vidět postupný nárůst útoků označovaných jako phishing, smishing, vishing nebo jiných podvodných jednání s využíváním sociálního inženýrství. Proto doporučuje, aby byli klienti zejména v online prostředí velmi obezřetní.
Oběť podvodu
Poškozená podnikatelka se obrátila i na Národní banku Slovenska (NBS), aby celý případ prošetřila. Podle NBS se Schlanková s velkou pravděpodobností stala obětí podvodu.
„Pokud banka odmítla platbu stornovat, respektive reklamaci vyhodnotila jako neopodstatněnou, Národní banka Slovenska předpokládá, že v prostředí banky byla tato platba vyhodnocena jako autorizovaná, při které byly použity bezpečnostní prvky přidělené bankou klientovi. Takto autorizovanou platbu banka nemůže zastavit nebo vrátit klientovi, jelikož transakce podle právních předpisů je již neodvolatelná,“ uvádí tiskový odbor NBS.
Jak dále doporučuje naše centrální banka, která vykonává i dohled nad finančním trhem, Tatra banka může požádat příjemce platby o vrácení peněz. Pokud by byl tento postup neúspěšný, měla by klientovi poskytnout údaje o příjemci platby. Zároveň by se měl klient neprodleně obrátit na orgány činné v trestním řízení, kterým je banka povinna poskytnout plnou součinnost. Vzniklou škodu si klient může vymáhat v soudním řízení.
Policie prověřuje
Schlanková se obrátila také na policii, i když až pár dní po celém incidentu. Důvodem je, že v Tatra bance jí nejspíš neřekli, aby kontaktovala policii, a její samé to v prvotním šoku nenapadlo.
Policie se také odmítla k případu vyjádřit vzhledem k probíhajícímu vyšetřování.
„Ke konkrétním případům a osobám v živých vyšetřovacích věcech se nelze vyjádřit,“ vzkázala Jana Šimunková z oddělení komunikace a prevence Krajského ředitelství Policejního sboru v Bratislavě.
Jak však dodala, policie v současnosti eviduje zvýšený počet podobných podvodů, když byly bez vědomí majitelů účtů převedeny jejich peníze.
Mezitím se Schlanková dozvěděla, že Tatra banka její reklamaci a žádost o vrácení peněz neakceptovala. Momentálně tak čeká, jak dopadne šetření ze strany Národní banky Slovenska a policie.
