Katka 
Nákladní automobil doveze levné uhlí lidem až domů, topit se s ním však nedá. Na policii se zatím nikdo neobrátil.
Nákladní auro doveze levné uhlí lidem až domů, topit se s ním ovšem nedá. Na policii se zatím nikdo neobrátil.
V jeden podvečer před domem a obchodem Anny Pitákovej zastal nákladní automobil. Na korbě mělo půl vousy uhlí.
Chlapi se přišli obchodnice zeptat, jestli nekoupí uhlí. Když řekla, že nepotřebuje, poprosili ji alespoň o vodu na kávu. Prý se jim pokazilo auto a musí v Sihelném přespat.
Ráno přišli do obchodu opět, celí uzimění, že její uhlí dají ne za 15, ale za 10 eur, i do sklepa ho ponosí, jen ať ho koupí, že jinak se s autem nepohnou.
„Jděte po vesnici, pokud ho nikdo nekoupí, tak ho vezmu, ale po osmi,“ nabídla jim. Poláci rozturovali auto, vrčeli s ním pod jejími okny hodnou chvíli. A vrátili se.
„Nejde to, dejte osm a my vám to složíme, jen ukažte, kde.“ V odvážených poutních pak popřenášeli uhlí do sklepa. K robotě jim ještě navařila čaj s rumem.
O víkendu přišel domů syn s manželkou. V neděli chtěl zatopit, ale nedalo se. Zkoušel uhlí míchat se dřevem, mazutem a – nic. Nepomohlo, ani když v pondělí vymítli komín.
Nabídka byla lákavá
Nehořlavé palivo nakoupilo od Poláků více Oravčania. Nejvíce informací se k nám dostalo z Námestovského okresu, několik iz vesnic kolem Tvrdošína.
„Ani mě jen nenapadlo, že mě někdo v životě ještě takto obalamutí. Kdo to kdy viděl – uhlí, co nehoří?“ říká Pitáková. Obličej i ruce má namodralé od zimy. Už čtyři dny nemůže topit, přestože uhlí má plný sklep. Zpod nového musí vyhrabat staré.
Přiznává, že naletěla. „Možná mě lidé vysmějí, ale jiní dopadli ještě hůř, protože já sjednala cenu skoro na polovinu.“
Za 67 kubických metrů černého uhlí-neuhlí zaplatila 536 eur. Prvních pár dní se těšila, že vydělala 469 eur, protože jiní za platili po 15 eur za metrák.
Další sobotu se Anna Pitáková vydala do polské Jelešny, do uhelných skladů. Tam se dozvěděla, že na Slovensko jezdí nejméně šest nákladních aut, která rozvážejí falešné uhlí. Má také jejich evidenční čísla. Telefonní číslo, které jí Poláci dali na svou firmu Uhlí Rofot, Katovice, je falešné.
Dostali zřejmě hlušinu
V uhelných skladech UKO Koleštík už o falešném uhlí slyšeli. „My máme jen kvalitní černé uhlí,“ řekl vedoucí skladů Ján Jurdík. Uhlí není mnohem dražší než polské. Za metrák kvalitní „kostky“ zákazník zaplatí 16,82 eura. Lidí na polském uhlí lákalo spíše to, že se nemuseli starat o dopravu, ani nosit uhlí ho sklepy.
„Do Veselého také Poláci takové uhlí lidem poprodali,“ říká horník Miroslav Svitek z Tvrdošína. „Může to být hlušina z pračky nebo černá břidlice. Břidlice se při rozbíjení kála na pláty. Hlušina vzniká, když se vytěžené uhlí peří ve vodě.“
Lehké uhlí vyplouvá na hladinu a zpracuje se. „Hlušina je vlastně kámen, který zůstane na dně pračky, neboť je těžký.“
Nestěžují si?
Policie na Oravě zatím nedostala žádné oznámení o podvodech, ačkoli oklamaní přišli o desetitisíce korun. Krajská policejní mluvčí Jana Balogová říká, že lidé mohou uhlí také reklamovat.
Z evidenčních čísel aut – jsou-li pravá – by policie mohla zjistit, kdo falešné uhlí po Oravě rozváží. Ale aktivita by měla vyjít od oklamaných lidí.
