Těžební společnost si uplatňovala výjimku z nařízení vlády, která namísto pětiprocentní sazby úhrady umožňovala sazbu jen 0,1 procenta
Společnost, která na Slovensku provádí těžbu v důlním provozu a prodej zlata v ní tvoří většinu jejích tržeb, bude namísto dosavadních 8000 – 10.000 eur ročně platit státu 400.000 – 500.000 eur.
Ve středu to uvedl bývalý státní tajemník Ministerstva hospodářství (MH) SR Karel Galek (SaS) v reakci na změnu nařízení o úhradě za dobývací prostor, úhradě za vydobyté nerosty a o úhradě za uskladňování plynů nebo kapalin, které na návrh současného vedení resortu.
Tzv. polymetalické rudy
„V roce 2019 jsme zjistili, že firma, která provádí těžbu v důlním provozu a prodej zlata v ní tvoří více než 90 % jejích tržeb, deklaruje místo těžby zlaté rudy těžbu tzv. těžby. polymetalických rud. Navíc, si na to uplatňovala výjimku z nařízení vlády, která namísto pětiprocentní sazby úhrady umožňovala sazbu jen 0,1 procenta,“ uvedl Galek. Bývalé vedení resortu tehdy iniciovalo kontrolu plateb úhrad za vytěžený nerost a za roky 2016 až 2020 rub.
Vláda v nařízení změnila text přílohy, kterou se stanoví sazba platby za vytěžené nerosty. Namísto aktuální specifikace o úhradě za rudy zlata a stříbra vyhláška nově hovoří o nerostech, ze kterých lze průmyslově vyrábět kovy, a to i kovy zlato nebo stříbro. Legislativa tak rozšířila povinnost platit zvýšenou sazbu ve výši 5 % i za směsi nerostů s podílem těchto drahých kovů. Ostatní rudy, ze kterých lze vyrábět kovy, jsou zatíženy sazbou 2 %.
Úhrada za vydobyté nerosty se vypočítá jako součin podílu nákladů na dobývání nerostů k celkovým nákladům na zhotovení výrobků z vydobytých nerostů, tržeb dosažených za odprodané výrobky zhotovené z vydobytých nerostů a sazby úhrady.